Nájemce: „Pane majiteli, nedostal jsem vyúčtování služeb za minulý rok. Mohl byste mi jej poslat? Také bych potřeboval potvrdit žádost o příspěvek na bydlení pro úřad práce. Možná by bylo jednodušší, kdybych se u Vás zastavil, hodilo by se Vám to příští týden?“
Pronajímatel: „Vážený pane, není důvod se scházet. Nájemní smlouvu Vám dále neprodloužím.“
Nájemce: „Nerozumím, minulý rok jste nám sliboval dlouhodobý nájem, bydlíme tu teprve prvním rokem, děti tu chodí do školy, vše řádně hradíme, tak v čem je problém?“
Pronajímatel: „Problém je v tom, že nemám čas a chuť řešit nějaké vyúčtování. Pokud na nájem nemáte, jděte jinam. Na konci příštího měsíce si přijdu pro klíče.“
To není vymyšlený rozhovor, to je přepis části z e-mailové korespondence, kterou nám přeposlal jeden z našich klientů. Jak myslíte, že to dopadlo? Správně, nájemce se odstěhoval a nyní vymáhá vyúčtování od výše uvedeného pronajímatele spolu s kaucí, kterou mu nevrátil. Tento nájemce měl „štěstí“, za finanční podpory širší rodiny našel jiný byt a nyní se zdá být vše v pořádku. Otázka je na jak dlouho. Klient uzavřel nájemní smlouvu opět na dobu určitou, uhradil kauci ve výši jednoho nájmu, stěhovací náklady a provizi realitní kanceláři. Vydal tisíce korun na to, aby mohl se svojí rodinou opět bydlet. I tak se může za rok vše opakovat znovu. Pronajímatel třeba přijde s požadavkem na výrazně vyšší nájemné nebo bude chtít po nájemci uhradit výměnu oken… ono je to vlastně jedno. Je jedno na co má pronajímatel nárok. „Ber nebo nech být“…. „Zaplať nebo ti neprodloužím smlouvu“… „Máš děti hlášené ve školce, ve škole, prarodiče vedle v ulici… nezájem“.
Jak dlouho budou muset ještě tento stav nájemci v České republice trpět? Kolik tisíc podobných příběhů budeme ještě poslouchat? Jak dlouho budou smlouvy na dobu určitou „standardem“ a ochrana slušného nájemce pouhou iluzí? Asi to bohužel ještě nějakou dobu potrvá… „že je s tím potřeba něco dělat“ už víme mnoho let. Dál, než za tyto slova se však zatím žádný ministr nedostal.
